Příběh se odehrává v 16. století. Šlechtic a básník Petar Hektorović trpí různými neduhy, které přišly se stářím. Léto tráví ve svém sídle na ostrově Hvar. Z dlouhého nicnedělání i z péče, kterou se mu dostává od jeho služebnictva, je unaven, proto se rozhodne, že místo čekání na smrt vypluje se dvěma rybáři na moře. Při rybaření se mu vybavují vzpomínky na mládí, na bouřlivé události, jichž byl svědkem i aktérem a na jeho tragickou mladickou lásku.

Film je adaptací stejnojmenného klasického díla chorvatské literatury, jenž v 16. století napsal Petar Hektorović. V něm popisuje třídenní rybářskou cestu na ostrovy Brač a Šolta ve společnosti rybářů Paskoje a Nikoly. Milanovi Trencovi, který je podepsán pod scénářem i režií, se jej podařilo převést neuvěřitelně poutavým až magickým způsobem do filmu. K tomu přispěli i představitelé hlavních rolí, především Rade Šerbedžija v roli Petara Hektoroviće.

(Jiří Fiala)

​

​

Milan Trenc (*1962)

​

Chorvatský kreslíř, ilustátor, spisovatel a filmový režisér se narodil v Záhřebu, kde vystudoval grafiku a filmovou režii ve třídě Krešo Golika na Akademii dramatického umění. Již během studií publikoval své první komiksy a kresby, do roku 1985 byl kmenovým ilustrátorem chorvatského časopisu o počítačích Start. Na počátku osmdesátých let začal spolupracovat s filmovou společností Zagreb Film, nejprve jako fázař. Jako animátor vytvořil samostatnou epizodu ke krátkému filmu Krešimira Zimoniće Zápas (Utakmica, 1987).

Ve spolupráci se záhřebskou televizí natočil svůj absolventský projekt, středometrážní černobílý hraný Příběh o Duchu (Priča o Duhu, 1989) o muži, který se neoprávněně zmocní tajemného prstenu a za trest jej pronásleduje duch, jehož vidí jen on.

Prvním mezinárodním úspěchem byl film podle povídky básníka Milana Milišiće Velká zábava (Veliki perovod, 1990). Krátká groteska o zhýčkanem bohatém dítěti a oživlém prasátku, které před ním a jeho kladívkem utíká, aby užívalo radostí života, byla s úspěchem uvedena na filmovém festivalu v Londýně a je dnes považována za klasické dílo záhřebské animované školy.

Roku 1991 Trenc odcestoval do USA, kde začal publikovat komiksy v kultovním časopisu Heavy Metal. Jeho kresby se objevovaly v The New York Times, Time, Wall Street Journal, Fortune Magazine, Washington Post Business Week a jiných významných periodikách. Za tuto práci obdžel Trenc řadu významných ocenění.

Roku 1993 napsal a ilustroval dětskou obrázkovou knihu Noc v muzeu. Fantastický příběh o nočním hlídači v Americkém přírodovědném muzeu si získal velkou popularitu a stal se předlohou k mimořádně úspěšnému vysokorozpočtovému filmu Noc v muzeu (2006, r. Shawn Levy). Film se dočkal dvou pokračování a bestsellerem se stala jeho knižní adaptace od spisovatele Leslie Goldmana. Samotný Trenc filmovou adaptaci hodnotil velmi kladně. Imponovalo mu, že zůstal zachován hravý a nenásilný duch předlohy.

Od roku 1996 Trenc scénaristicky spolupracoval na videích Sony Nicklodeon Movies a v následujícím roce spoluzaložil s dokumentaristkou a producentkou Mandy Jacobson produkční společnost IMG media. Společnost se věnovala především produkování dokumentárních filmů, ale taky přijímala komerční zakázky pro zákazníky jako Hallmark, United Nations, Sony nebo Viacom. Od roku 1998 se společnost uplatňovala i v oblasti webdesignu pro různé americké společnosti.

Roku 2000 se společnost produkčně podílela i na Trencově celovečerním hraném debutu Zenové povídky (Zen Stories). Tento film vypráví pět různých epizod odehrávajících se v současném New Yorku, jež jsou inspirovány tradičními zenovými příběhy.

Po návratu do Záhřebu v roce 2004 začal Trenc přednášet na tamní  Akademii výtvarných umění. Návratem k filmové animaci byl krátký film Slon jde do školky (Slonić ide u vrtić, 2009) o dvou myších, které slona připravují do školky. Následovala krátká etuda Samota (Samoća, 2010). Ke své nejúspěšnější práci se Trenc vrátil krátkým filmem Velmi mokrá noc v muzeu (Vrlo mokra noć u muzeju, 2017).

Svou originální poetiku Trenc rozvinul i ve svém druhém celovečerním hraném filmu Rybaření a rybářské rozprávění (Ribanje i ribarsko prigorovanje, 2020), barvitém snímku podle klasického díla Petara Hektoroviće ze 16. století.

(Petr Michálek)

​