Armin

Armin

​

Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Německo 2007 / 82 min

Scénář a režie: Ognjen Sviličić

Kamera: Stanko Herceg, Vedran Šamanović

Hudba: Michael Bauer

Střih: Vjeran Pavlinić

Hrají: Senad Bašić, Emir Hadžihafizbegović, Armin Omerović, Enis Bešlagić, Antonio Nuić, Jens Munchow, Barbara Prpić, Marie Baumer

Producenti: Ademir Kenović , Damir Terešak, Marcelo Busse, Markus Halberschmit, Mirko Galić

​

Ibro cestuje se svým čtrnáctiletým synem Arminem do Záhřebu. Syn se má zúčastnit konkurzu na hlavní roli v chystaném německém filmu odehrávajícím se v bosenské válce. Arminovo vítězství v konkurzu by jim zásadním způsobem změnilo život. Pro Ibru by to byl největší životní úspěch a vůbec si nepřipouští, že Arminovy šance nejsou příliš velké.

​

Chorvatský režisér Ognjen Svilićić natočil film, který dostal ihned punc „bosenského“ filmu. Sám sice tvrdí že je to univerzální příběh o otci a jeho dospívajícím synovi a nepovažuje za podstatné, že hlavní hrdinové pochází právě z Bosny, nicméně hlavní bosenský element filmu, kterým jsou herci v hlavních rolích Emir Hadžihafizbegović a Armin Omerović, je natolik přesvědčivý, že se tomuto označení nelze vůbec divit. Právě to, že ve filmu dochází ke konfrontaci bosenského venkova s chorvatskou metropolí, která na hlavní hrdiny působí dojmem velkého světa, je pro západní publikum velmi překvapivé a kouzelné. Režisérovi je ale nutné dát za pravdu, že nejdůležitější je ve filmu právě zobrazení vývoje vztahu mezi otcem a dospívajícím synem v situaci, která je pro oba nová a svým způsobem extrémní. Toto téma zpracoval minimalistickým, ale velmi citlivým způsobem.

Otec Ibro svého syna miluje a touží po tom, aby se prosadil. Neuvědomuje si ale, že Armin už není malé dítě, a že nepotřebuje vést za ruku.  Z Ibrova počínání čiší i touha realizovat prostřednictvím Armina své nenaplněné sny, což se u Armina setkává s doposud nevídaným odporem. Ibrovo servilní chování k německým filmařům, jenž organizují konkurz pro obsazení hlavní dětské role ve válečném dramatu z bosenské války, vyvolává v Arminovi až pocit studu za vlastního otce. Tím ale jejich vzájemné poznávání nekončí. Dva dny v cizím prostředí a výzvy, kterým musí společně čelit, jim nakonec umožní to, co by se jim doma nepodařilo ani za několik let. Najít k sobě cestu a porozumět si.  (Jiří Fiala)

​

O režisérovi filmu

​

Trailer:

​