Skupina filmových studentů najme tři nezaměstnané herce, aby natočili zombie film v uzavřeném motelu v norských horách. Náhle se jejich fikce promění ve skutečnost, když neznámá bytost začne terorizovat filmový plac. (Film Europe)

Snímek měl rozpočet 9 mil. norských korun (23,5 mil Kč) a je svéráznou parodií na nízkorozpočtové hororové filmy. Kombinuje různé techniky i žánry – found footage (náhodou nalezený materiál), pseudodokumet. Odkazuje ke španělské sérii REC, americké Cloverfiled nebo Blair Witch Project. V rolích nezaměstnaných herců excelují známí norští herci vč. Dennise Storhøie, který hrál ve vysokorozpočtovém americkém filmu Vikingové (1999).

​

​

Henrik Martin Dahlsbakken (*1989)

​

Studoval mediální studia v Norsku a ve Velké Británii. Filmové dovednosti si osvojil sám. Svou tvůrčí dráhu zahájil krátkým filmem o milostném vztahu dvou dívek za druhé světové války Mezičas (Tiden imellom, 2010). Značný mezinárodní úspěch zaznamenal již jeho následující krátký film Muž z ledové pustiny (Mannen fra isødet, 2012), demýtizující dobrodružné výpravy na severní pól z počátku minulého století na příběhu muže, který se jako jediný přeživší z výpravy pokouší dosáhnout cíle a je přitom vystaven osudové zkoušce. Film byl uveden na řadě festivalů v Evropě i v USA.

Po několika dalších krátkých filmech, jež zpravidla obsahují mysteriózní prvky, slavil v této oblasti mimořádný úspěch snímkem Díky za všechno (Takk for turen, 2016) o dvou bývalých sportovcích na sklonku života. Smrtelná nemoc jednoho z nich je nutí přehodnotit svou společnou minulost a smířit se s blížící se smrtí. Smrt přítele nutí druhého hledat způsob, jak bez něj dále žít.

Filmu předcházel Dahlsbakkenův celovečerní debut Návrat domů (Å vende tilbake, 2015). Rodinné drama o dvou synech, kteří se vydávají do hor nalézt ztraceného otce, navrátilce z Afghánistánu, který se rodině odcizil, je zároveň první spolupráce s kameramanem Oskarem Dahlsbakkenem, režisérovým bratrem, jenž bude natáčet všechny jeho další filmy.

V atmosférickém psychologickém dramatu Pozdní léto (Sensommer, 2016) nechá postarší norská spisovatelka u sebe přespat pár mladých turistů, který se nečekaně objeví u její vily v pustině. Postupně vychází najevo, že návštěva nebyla náhodná a do rodícího se podivného milostného trojúhelníku vstupují stále temnější prvky.

Počínaje filmem Jeskyně (Cave, 2016) rozehrává Dahlsbakken ve svých filmech mnohem více konvence různých žánrů. Na půdorysu dobrodružného thrilleru s mysteriózními prvky sledujeme v atraktivním prostředí napjatý vztah dvou mužů k jedné ženě.

Nenáročná, ale milá komediální road movie Rovnou na západ (Rett Vest, 2017) popisuje putování čerstvě propuštěného učitele a jeho otce, ovdovělého transgendera, k západnímu pobřeží Norska.

Námětově blízko k Dahlsbakkeným dřívějším filmům má thriller Aféra (En affære, 2018). Vdaná žena právníka, která nově nastoupí na místo učitelky tělocviku, je zprvu pronásledována mladým žákem. Když mu podlehne a záhy je jím odmítnuta, role pronásledovaného a pronásledujícího se začínají obracet.

Následovaly dvě komedie. Nápaditou parodii na horory Projekt Z aneb jak natočit zombie film (Prosjekt Z, 2021, více v anotaci) uvidíte na naší přehlídce. V komedii Veselé vánoce (Gledelig Jul, 2020) akcentuje na situaci setkání širší rodiny s černohumornou nadsázkou témata jako nevěra nebo rozklad manželství.

Zatím posledním Dahlsbakkenovým filmem uvedeným do kin je road movie Psanci (De fredløse, 2021). Děj se odehrává ve dvacátých letech minulého století a sleduje zvláštní vztah dvou mužů, kteří jsou na útěku před zákonem. Děj je vyprávěn komplikovaně, obsahuje řadu flashbacků a nevyřčených tajemství.

Svým hektickým pracovním tempem si Dahlsbakken vysloužil označení „největšího dříče v norském filmovém průmyslu“. Krom uvedeného se nyní ve fázi postprodukce nachází dva jeho celovečerní a jeden krátký film. Zmínit je třeba i jeho režijní práci na komediálním televizním seriálu Naše léto (Neste sommer, 2020).

(Petr Michálek)