Opuštění

Ostavljeni

​

Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Francie, Makedonie, Srbsko 2010 / 85 min

Režie: Adis Bakrač

Scénář: Zlatko Topčić

Kamera: Vladan Radović

Hudba: Vlado Podany

Producent: Almir Šahinović

Hrají: Toni Grga, Mira Furlan, Mirela Lambić, Mirsad Tuka, Dragan Marinković, Vilim Matula, Zijah Sokolović, Ejla Bavčić-Tarakčija, Meto Jovanovski, Dina Selimović, Minka Muftić

​

Bosna 2007. Třináctiletý Alen vyrůstá v domě pro sirotky v Sarajevu. Narodil se za války a kdosi mu řekl, že jeho rodiče byli západní novináři, kteří se potkali v Sarajevu, zamilovali se a pak se narodil on. V jeho osobní složce je údajně mámina adresa a Alen ji chce za každou cenu získat.

​

Na počátku příběhu stojí válka, která proměnila život prakticky všech obyvatel bývalé Jugoslávie a Bosny a Hercegoviny obzvlášť. Tu sice ve filmu neuvidíme, protože snímek se odehrává o dekádu později, s jejími následky se ale po celý svůj dosavadní život potýká hlavní hrdina filmu, třináctiletý Alen, který se během ní narodil a vyrůstá bez rodičů v sarajevském sirotčinci.

Tento mnohovrstevnatý snímek je sondou do života dětí, které mají tu smůlu, že nemohou vyrůstat se svými rodiči, kteří by jim zajistili bezpečí a musí se samy prosadit v prostředí, kde platí zákon džungle, podle kterého přežívá ten silnější. Kromě monitoringu vztahů ve skupině dětí přináší film Opuštění mnoho ožehavých otázek. Jak přistoupit k výchově dětí v dětském domově? Měly by se jim důsledně, až slepě vštěpovat pravidla a vyžadovat poslušnost, jako to ve snímku předvádí Mira Furlan v roli vychovatelky nebo se s nimi může jednat jako s rovnocennými partnery, tak jak je přesvědčen nový ředitel domova? Mají dospělí právo chránit děti tím, že je udržují ve lži a zamlčují jim nepříjemnou skutečnost?

Film poukazuje i na to, jak je společnost po válce pokřivená, když je v ní oslavován štědrý donátor dětského domova, který jeho svěřence bez skrupulí zneužívá k vyřizování svých špinavých kšeftů. V souvislosti s příchodem nového ředitele, který chce nemocný systém vyléčit se nabízí použít slovní spojení z názvu jiného bosensko-hercegovského filmu ze stejné doby – je těžké být dobrý. A stejně tak je těžké, říct někomu nepříjemnou pravdu. Jedině to ale umožní Alenovi začít žít svůj skutečný život… (Jiří Fiala)

​

​

Adis Bakrač

(1974)

​

Absolvoval studium režie na herecké akademii na Univerzitě v Sarajevu. Již v té době zaznamenal úspěch s krátkým filmem Malý příběh o štěstí (Mala priča o sreči, 1998), který obdržel cenu za nejlepší krátký film na festivalu BH Kinoteka. Poté pracoval převážně jako divadelní a televizní režisér. Světový ohlas zaznamenal svým krátkým dokumentárním filmem Propast (Bezdan, 2000) o nalezeném masovém hrobě. Film byl oceněn na festivalu v nizozemském Roemondu a byl vybrán do soutěže krátkých filmů v Karlových Varech. Následoval krátkometrážní film Hraj do konce (Igraj do kraja, 2001).

Jeho celovečerní debut Opuštění (Ostavljeni, 2010) měl okamžitý světový úspěch, přestože od vzniku scénáře do samotné realizace uběhla řada let. Spisovatel Zlatko Topčić napsal scénář již v roce 2002, poté téma zpracoval do podoby úspěšného románu Nahá kůže (Gola koža, 2004) a následně jej upravil do podoby divadelní hry (2007). Děj se odehrává v sarajevském dětském domově, kde je na osudu třináctiletého chlapce zobrazeno jak traumata “dětí nepočatých z lásky, ale z nenávisti” (Topčić) tak i dilema dospělých, zda jsou přijatelnější milosrdná lež,  nebo pravda umožňující tragické minulosti čelit. (Petr Michálek)

​

Trailer

​

​