Još ovaj put

​

drama

Jugoslávie 1983
Délka: 95 min
Režie: Dragan Kresoja

Scénář: Milan Jelić

Produkce: Peter Šobajić

Hudba: Mladen a Predrag Vranesević

Kamera: Predrag Popović

Hrají: Aleksandar Berček, Velimir ´Bata´ Živojinović, Radmila Živković, Vladislava Milosavljević, Branko Vidaković, Dušan Janičijević, Josif Tatić a další

Formát: 35 mm

Český dabing

 

Dva vězni se dostávají na svobodu. Jeden je propuštěn ze zdravotních důvodů, druhý má „opušťák“. Divoká víkendová jízda končí jinak, než si představovali.

Jugoslávie, 1978. Na rozdíl od Československa svázaného normalizací je zdejší společnost relativně svobodná. Otevřené hranice nebrání pronikání západních vlivů. Se západní hudbou, stylem oblékání a dalšími pro nás nedostupnými komoditami sem proniká ve větší míře také obchod s drogami. Mladík Maks žije bohémský život. Jezdí v novém BMW, na diskotékách balí holky a vystupuje velmi sebevědomě. Jeho bohatství ale  pochází hlavně z dealování drog. Poté, co se seznámí s Mirou, kterou přebere svému bráchovi, začíná přemýšlet o tom, že by se měl usadit. Mira tuší, že se Maks živí nepoctivě, a má o něj strach. Když se jim narodí syn, slíbí Maks Miře, že udělá ještě poslední kšeft a začne žít spořádaným životem. V té chvíli jej udají feťáci, kterým prodával drogy, zatkne jej milice a je odsouzen na tři roky do vězení. Zde potká zkušeného kriminálníka Džeka a postupně se z nich stanou nerozluční přátelé. Během této doby vychází najevo, že je Maks synem významného stranického funkcionáře. Ten se k němu sice příliš nezná, přesto mu nakonec zařídí víkendovou dovolenou. K tomu dojde ve chvíli, kdy je na svobodu předčasně propuštěn také Džek. Ředitel věznice mu naznačí, že je to ze zdravotních důvodů. Jak vážná jeho nemoc je, mu ale neřekne. Maks si půjčí od svého známého mercedes a chce najít Miru se svým synem. Ti se během jeho pobytu ve vězení někam odstěhovali. S Džekem se vydají na cestu, která se změní v divokou víkendovou jízdu. V hospodě, kde zpívá Džekova přítelkyně Zorica, vyprovokují rvačku. Zorica se mezitím, co byl Džek ve vězení, živila prostitucí, a tak není divu, že se potkají s jedním z jejich věrných klientů. Toho Džek nejprve nekompromisně vyhodí, pak mu ale paradoxně zachrání život, když jej odveze „vypůjčeným“ policejním autem do nemocnice. Tím ale jejich dobrodružství nekončí.  Za peníze ukradou z jedné svatby nevěstu. Setkají se s Maksovým bráchou, který je závislý na drogách, i s jejich otcem, jenž má výčitky svědomí, že místo rodiny upřednostnil politickou kariéru. Když se Maks po všech popsaných peripetiích konečně setká s Mirou, jeho víkend na svobodě končí. Ovšem úplně jinak, než si představoval.

​

​

O režisérovi

​

Još ovaj put - vidoklip jugoslávské kapely Laboratorija zvuka (aktivní 1977 - 1996). Vůdčí členové kapely, bratři Predrag a Mladen Vraneševićovi jsou také autory hudby k filmu Ještě jednou

 

​