Kralj Petar I

​

drama, válečný, historický

Srbsko, Řecko 2018
Délka:133 min
Režie: Petar Ristovski
Scénář: Vladimir Ćosić, Milovan Vitezović, Petar Ristovski (podle románu Milovana Vitezoviće Ponožky Krále Petra)

Produkce: Lazar Ristovski, Petar Ristovski

Hudba: Miodrag Cicović 

Střih: Nenad Pirnat

Kamera: Dušan Joksimović

Hrají: Lazar Ristovski, Milan Kolak, Danica Ristovski, Ivan Vujić, Radovan Vujović, Aleksandar Vučković, Marko Todorović, Tanasije Uzunović, Branko Jerinić, Svetozar Cvetković, Nebojša Kundačina, Ljubiša Savanović, Marko Baćović, Ivan Marković, Ratko Ignjatov, Božidar Bekirović a mnoho dalších

Formát: DCP

České titulky v obraze

​

Film ukazuje to, co dějepis odbývá větou: "Po atentátu na Františka Ferdinanda d´Este napadlo Rakousko-Uhersko Srbsko." Velký film o Velké válce.

 

Děj filmu začíná v roce 1914. Bezprostředně po atentátu Gavrila Principa na Františka  Ferdinanda d´Este obvinilo Rakousko-Uhersko Srbsko z podílu na jeho přípravě, 23. července mu předalo ultimátum a vyžadovalo urychlené splnění jeho deseti bodů. Protože se tak v plném rozsahu nestalo, vypovědělo Rakousko-Uhersko 28. července, přesně měsíc po atentátu, Srbsku válku.

Jak už název napovídá, hlavní postavou filmu je srbský král Petr I. Karađorđević. Počátek války jej zastihne na venkově, kam se kvůli zdravotním potížím uchýlil s tím, že vládu postupně předá svému synovi Alexandrovi. Po napadení Srbska zůstává nejprve v ústraní a působí spíše jako poradce. Po překvapivém vítězství srbské armády v bitvě u Ceru se ale rozhodne vrátit do hry a přesouvá se na frontu, aby podpořil své vyčerpané vojáky. Králova přítomnost na frontě má velký vliv na utužení jejich morálky a odhodlanost bránit vlast. Ještě důležitější je ale skutečnost, že se mu podaří domluvit velkou materiální pomoc od mocností Trojdohody, která srbské armádě dodá po Dunaji a po železnici ze Soluně docházející munici.

Válečné události zobrazené ve filmu samozřejmě neprožívá jen vladař, ale i další (v kontextu událostí, ve kterých umírají desetitisíce lidí, nevýznamné) postavy. Divák se záhy seznámí s malým sirotkem Momčilem, kterému dělostřelecká jednotka nahradí rodinu vyvražděnou rakousko-uherskými vojáky, s mladým, odhodlaným dělostřelcem Marinkem a jeho zkušeným kolegou Životou, který jej zasvětí do umění, jak v armádě přežít. Společně s nimi projde v první půli filmu (velkolepým způsobem natočenými) vítěznými bitvami u Ceru i na Kolubaře.

Po půlroce bojů Srbové znova ovládají takřka celé své území. Srbský odpor je zlomen až v říjnu 1915 po vstupu Bulharska a Německa do války a po ztrátě výše zmíněné zásobovací trasy. Srbská armáda, která zůstala bez munice a má čelit více než trojnásobné přesile, odmítá kapitulovat a vydává se spolu se svým králem na strastiplný ústup k moři přes strmé dvoutisícové albánské hory, aby se připojila k armádám dohodových mocností. Během tohoto pochodu zahynou po nakažení tyfem, hladem, vyčerpáním nebo umrznou desetitisíce vojáků. Vydává se na něj i Marinko se svými přáteli. Hlavní dějová linie této druhé části filmu se soustřeďuje na popis jedné pozoruhodné události, jež má reálný základ. Když si Marinko v dopisu postěžuje své matce, že mu mrznou nohy, protože doma zapomněl teplé ponožky, netuší, co tím způsobí. Jeho milující starostlivá máma se okamžitě vydá na cestu, aby mu ponožky přinesla. Armádu zastihne až ve chvíli, kdy se vydává na pochod přes hory, svého syna však nedokáže najít. Potká se ale s králem Petrem, o kterém ji syn napsal, že navštívil jejich jednotku, a tak dá ponožky jemu s prosbou, aby je Marinkovi doručil. Král se ve chvílích beznaděje, kdy všude kolem něj umírají vojáci, kterým nemůže při pochodu mrazivými horami nijak pomoci, rozhodne Marinka vyhledat a ponožky mu předat. Snaží se tak udělat alespoň jeden čin, který má v dané chvíli nějaký smysl...

 

Souvislosti:

 

"Vy jste Srb?", zeptal se jednou John Ford tehdy mladého filmového kritika a pozdějšího úspěšného režiséra, držitele Oscara Petera Bogdanoviche. "Srbové mají jednu fotografii starého krále z 1. světové války, jak v roce 1915 na volském povozu prchá přes Kosovo. Kdyby se ta fotografie rozmrazila a rozpohybovala, před námi by byl opravdový film o velkém dramatu srbského národa a jeho krále", uzavřel jeden z nejslavnějších světových režisérů všech dob.

Není asi podstatné, zda je tato příhoda pravdivá, nebo ne. Podstatná je skutečnost, že v roce 2018 byl tento snímek opravdu "rozmražen" a vznikl velkolepý film natočený podle skutečných událostí, ke kterým došlo v prvním roce Velké války.

Cesta Petra I. Karađorđeviće na srbský trůn nebyla nijak přímočará. Většinu života strávil v zahraničí, protože v Srbsku vládla konkurenční dynastie Obrenovićů. Do vlasti se mohl vrátit a na trůn usednout až ve svých 59 letech v roce 1903 po vojenském převratu, který ukončil 88 let trvající vládu knížecího rodu Obrenovićů.

S nástupem Petra I. přichází do Srbska čerstvý vítr. Srbsko se vrací k modelu parlamentní monarchie a zažívá na své poměry solidní hospodářský a kulturní rozkvět. V Balkánských válkách, které znamenají zejména konec nadvlády Turecka nad Balkánem, se Srbsku podaří své území takřka zdvojnásobit. Srbské království se tak stalo na Balkáně regionální velmocí a přímým konkurentem Rakouska-Uherska, jehož mocenské ambice byly neslučitelné s Petrovou ideou sjednocení jižních Slovanů do jednoho státu.

​

Trailer

​

O režisérovi

​

​