kar3.webp

23.

VSETÍNSKÝ FILMOVÝ

MARATON

BiH FILM

 

 

 

přehlídka současného

bosensko-hercegovského filmu

27. 8. – 29. 8. 2021

logo fk.png

Hraniční hlídka

Karaula

 

Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Slovinsko, Makedonie, Srbsko, Černá Hora 2006 / 96 min

Režie: Rajko Grlić

Scenář: Rajko Grlić, Ante Tomić (Námět Ante Tomić)

Kamera: Slobodan Trninić

Hudba: Sanja Ilić

Střih: Andrija Zafranović

Producent: Ademir Kenović, Danijel Hočevar, Boris T. Matić, Vladimir Anastasov, Zoran Cvijanović, Milko Josifov, Mike Downey, Sam Taylor

Hrají: Emir Hadžihafizbegović, Toni Gojanović, Sergej Trifunović, Verica Nedeska, Bogdan Diklić, Miodrag Fišeković

Jugoslávsko-albánská hranice, konec 80. let. Velitel posádky umístěné v horách nad Ochridem udržuje svou posádku v bojové pohotovosti, protože údajně hrozí útok albánské armády. Pravý důvod, proč sebe i své vojáky uzavřel na odlehlém stanovišti, zná jen on a mladý doktor, který v jednotce vykonává základní vojenskou službu.

Film Karaula (originální název se mi líbí víc než Hraniční hlídka, pod kterým byl uveden v roce 2008 na Febiofestu) chorvatského režiséra Rajka Grliće je první koprodukcí, na které se po rozpadu Jugoslávie podílely všechny její bývalé státy. Lidé od filmu tak celému světu ukázali, že i v ex-jugoslávském prostoru spolu mohou bez problémů spolupracovat, a to bez ohledu na příslušnost k různým národům či k různým náboženským vyznáním. Ukázali tak, že nositeli nenávisti, která způsobila v první polovině devadesátých let krvavou válku, byli jako všude jinde na světě lidé hloupí a omezení, kteří pod záštitou národních idejí získali převahu a páchali zlo. Je jedno, z jakých společenských vrstev takoví lidé pocházeli a jakého dosáhli vzdělání či společenského postavení. Takoví lidé jsou v podobném počtu zastoupeni v každém národě a vždycky je tu nebezpečí, že se dostanou k moci. To, co se stalo v Jugoslávii na začátku devadesátých let tehdy překvapilo Evropu i celý svět. Málokdo si tehdy myslel, že by mohla na konci dvacátého století propuknout v Evropě další válka. To si ostatně nedokázali Evropané uvědomit ani po první světové válce a v 91. roce byli stejně překvapení i sami obyvatelé Jugoslávie.

Film Hraniční hlídka zavádí diváka do prostředí multietnické jednotky Jugoslávské lidové armády strážící v horách nad makedonským Ochridem hranici s Albánií. Atmosféra v mikrokosmu této uzavřené skupiny výstižně ukazuje, jak to mezi jednotlivými národy Jugosláve v roce 1987 fungovalo. Myslím, že rivalita či řevnivost mezi příslušníky jednotlivých národnostních skupin připomíná vztah, který panoval ve společném státě mezi Čechy a Slováky. Podobné vtipy jako uvidíte ve filmu se dělají ale i dnes – v Brně na Pražáky, na Valašsku na Hanáky či v Praze na zbytek našeho malého světa a připadá nám to normální… Zneklidňující je skutečnost, že jen čtyři roky od roku, do kterého je zasazen děj filmu, situace v Jugoslávii eskalovala do série válek, které zachvátily takřka celé její území. I o tom je film Karaula, byť hrozba ve filmu přichází na první pohled zvenčí. Ve skutečnosti, stejně jako ve filmu, ale nebyli nepřítelem Albánci, ale zejména lidé zevnitř, kteří zneužívali a různě ohýbali prohnilý systém. Mezi takové škůdce patří i nadporučík Pašić, který ve filmu touží po povýšení a převelení z makedonských hor někam blíže centru. Je proto ochoten udělat prakticky cokoliv. Groteskní příběh, který režisér a scénárista filmu Rajko Grlić rozehrává, je signifikantní metaforou tehdejší jugoslávské (ale dalo by se obecně říct socialistické) společnosti, která setrvačností funguje, ale už je, aniž by si to někdo uvědomoval, v pokročilém stádiu rozkladu. (Jiří Fiala)

O režisérovi filmu

Trailer