Kasper Berntsen (40) je úspěšný stand-up komik. Má všechno, co si člověk může přát: pravidelně vystupuje v nejlepším komediálním klubu ve městě, má krásnou přítelkyni a vede báječný život jako veřejně známá osoba. Jednoho dne se však všechno změní. Kasper je propuštěn a přijde o své pravidelné vystoupení. Ještě téhož večera, kdy se vrátí domů, ho opustí jeho přítelkyně. Aby toho nebylo málo, Kasper se ocitne tváří v tvář nejhorší noční můře, jakou si lze představit: je pozván k lékaři, kde zjistí, že má nevyléčitelnou rakovinu. To vše ve stejný den. Nic k smíchu je dojemný příběh o tom, jak se Kasper vyrovnává s vážnou nemocí a jak získává novou víru v sebe sama a znovu se začíná smát.

(Pilot Film)

​

​

Petter Næss (1960)

 

Norský divadelní a filmový režisér. Jeho matka byla divadelní herečkou, otec scénografem. Od dětství toužil být hercem a první jevištní zkušenost získal již na základní škole, kde vystupoval na jednom představení s Axelem Hellsteniusem, autorem scénářů k většině budoucích Næssových filmů.

Svou profesionální kariéru započal jako divadelní herec a od roku 1981 také jako asistent produkce u televizních adaptací divadelních her v Norské státní televizi (NRK TV).

U filmu začínal vedlejšími rolemi ve snímcích Smrt v Oslu S (Døden på Oslo S, r. E. Isaksen, 1990) a Nebezpečné vody (Farlig farvann, r. L. Berg, 1995).

Od roku 1996 pracuje jako režisér v Novém divadle v Oslu, kde rovněž založil malou scénu Café stage poskytující prostor pro malé soubory.

Režijně debutoval bláznivou komedií Absolutní přežitek (Absolutt blåmandag, 1999) o pomstě stárnoucí kadeřnice na svém letitém partnerovi, nerozhodném smolaři a alkoholikovi.

Největším úspěchem  Næssovy kariéry je jeho hned druhý film Elling (2001) podle románu Ingvara Ambjørnsena o soužití dvou duševně narušených mužů v jednom sociálním bytě, sociální fobií trpícího Ellinga a požitkářského leč jednoduchého a smolařského Kjella. Milý film, který s vynikajícím scénářem a skvělými hereckými výkony nesentimentálně zpracovává složitá témata, byl uveden na festivalech ve Varšavě a San Sebastianu a dostal se do úzké skupiny filmů nominovaných na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Elling se dočkal také pokračování Maminčin Elling (Mors Elling, r. E. Isaksen, 2003), jež bylo spíše zklamáním. Næss pak trilogii zakončil snímkem Miluj mě zítra (Elsk me i morgen, 2005), který tentokrát řeší Ellingovy milostné peripetie. Ani tento film však nedosáhl kvalit původního filmu.

Po Ellingovi následovala nekomplikovaná teenagerská komedie Panenství na obtíž (Bare Bea, 2004), která byla kritikou přijata vlažně.  Næssovi přece jen více vyhovují témata, v nichž se v komediálním klíči postavy vyrovnávají s vážnými tělesnými, duševními a sociálními překážkami. V romantické komedii Zamilovaní blázni (Mozart and the Whale) natočené v USA, se spolu snaží překonávat překážky v partnerském vztahu dva lidé trpící autismem, geniální umělkyně a hudebnice Isabelle (Radha Mitchell) a matematik Donald (Josh Hartnett). V komedii Vydržet se ženou (Tatt av kvinnen, 2007) se nemluvný hlavní hrdina dostane do osidel manipulativní ženy, která mu převrátí život naruby.

Odvratem od komedií k vážnějším námětům v Næssově tvorbě byl ve Švédsku natočený film Přeskoč (Hoppet, 2007).  Příběh dvou chlapců, sourozenců z nejmenované země Středního východu, kteří bez rodičů musí sdílet úděl utečenců do Švédska, byl uveden na řadě festivalů včetně  našeho ve Zlíně.  Drama Beze studu (Maskeblomstfamilien, 2010) podle románu Larse Saaby Christensena se odehrává v padesátých letech a vypráví o chlapci trpícím hermafroditou. Jeho dospíván je proto plné skrývání a ústrků. K jediné opoře, spolužačce Emilii nedokáže najít blízký vztah a ostentativně jí opovrhuje. Nakonec se ale odhodlá bojovat o svou svobodu přes rozhodnutí svých rodičů, bránícímu operaci, jež by mu pomohla plnohodnotně žít. Film se obecně setkal s negativní kritickou odezvou, převažoval názor, že Næss přecenil síly u tak temné a náročné předlohy.

Nejúspěšnějším filmem Næssovy „vážné“ tvorby je válečný film Kříž cti (Into the White, 2012). Aristotelovsky pojaté drama z druhé světové války je postaveno na precizně vystavěném scénáři a skvělých hereckých výkonech. Děj se odehrává v prostoru opuštěné horské chaty, kde se posádky dvou sestřelených nepřátelských letadel musí přes rozdílné vnímání světa přečkat drsnou norskou zimu.

V následujících letech se Næss věnoval především divadelní práci a spolurežii televizní ságy Šťastná to zem (Lykkeland, 2018, 2022) o Norsku šedesátých let, kdy do osudů obyvatel malého rybářského městečka zasáhne objev naleziště ropy, Šťastná to zem (Lykkeland, 2018, 2022).

K celovečerní televizní tvorbě se Næss vrátil tragikomedií Nic k smíchu (Ingenting å le av, 2021, viz. anotace).

(Petr Michálek)